Klub deskových her

Klub deskových her při TOM Štíři opět spouští další sezonu.
Schůzky pravidelně každý čtvrtek mezi 14 – 15:30.

Minimální věk je 7 let

Pokud vaše dítě žádnou hru neumí, vůbec to nevadí. S námi se je přece naučí.

P.S.
Pro děti: klidně vezmi své rodiče i pro ně se najde místo u stolu. 😉

Den dvanáctý – 11. července

Den plný lahůdek: pečené kuře, Croissant, Hamburger. No, nevaří nám ten Pavouček luxusně?

Ráno jsme opět vyrazili do Vřesovic, abychom lokalizovali příslušníky Zelených vest. To se nám podařilo celkem rychle díky jejich popisu a charakteristických rysů.

Odpoledne jsme strávili u ohně, kdy jsme se snažili spálit poleno, ve kterém byl zatlučený hřebík se zašifrovanou zprávou.

Po svačině nás čekalo sportovní klání s Radostí, které jsme vyhráli ve všech zápasech ve fotbale i přehazované.

Večer nám naskytl nádhernou podívanou a to nejen na krásnou duhu, ale i filmové promítání na plátně.

Den jedenáctý – 10. července

Herní den jsme začali družinovými piškvorkami a několika štafetovými slalomy. Např. míček na pálce kutálení tenisáku nosem či jeho přenášení na břiše.

Sedánek netřeba vysvětlovat. Ale pro nezasvěcené. Družstvo se pohybuje jako pás, kdy každý sedí a poslední si přeběhne před prvního a posadí se vedle něj.

Po svačině jsme se namotali až až. A kdo motal rychleji, ten vyhrál.

Další odpolední program trošku narušovali přeháňky a v jedné silnější jsme si stihli zahrát Bingo. Jakmile se sešeřilo, začala Kimovka. S tím rozdílem, že na věci jsme se mohli dívat tak dlouho, dokud nám svítila sirka, co jsme si s ní škrtli.

Den desátý – 9. července

Den plný etapovek. Celkem tři.

Naši vedoucí obdrželi do svých chytrých telefonů sadu fotografií z nedaleké obce Vřesovice a my je museli všechny najít a udělat u nich společnou fotografii na důkaz, že jsme ji našli.

Etapovka V osidlech Ontaria čekala po poledním klidu. Každý tým měl svoji vývěsku, kterou se snažil uchránit před fotografiemi (lepítky) ostatních týmů, a naopak se snažil co nejvíce lepítek dostat na vývěsku soupeřů.

Etapovka zřejmě na utahání dětí. Štafeta, kdy od nejmladšího jsme běželi s pytlem a každý člen do něho postupně přidával polínka. To by nebylo nic náročného, kdyby se neběhalo z kžížku dolů a nahoru.

Etapovka poslední, hra již známá pro mnohé z nás: Jdeme na výlet a zkouška toho jestli si zabalíme potřebné věci.

Den devátý – 8. července

Co dodat. Čekal nás návštěvní den a dopolední hra byla více než příhodná. Naším úkolem bylo, v kotlíku co nejrychleji vymydlit celé mýdlo. Pěnu jsme někteří měli až za ušima a tak nás drazí rodičové nemuseli moc umývat.

Večer si pro nás ještě vedoucí nachystali turnaje v přehazované a fotbálku a několik lanových překážek.

Sotva se trošku sešeřilo, před jídelnou vyrostlo improvizované filmové plátno a bylo promítání doplněné i o popcorn.

Den sedmý – 6. července

Den začal jako každý jiný, ale nakonec byl plný zajímavého programu.

Převážení družiny pomocí vorů, které představovali dva nejmenší členové družiny. Hledání čísel od 1 do 50 štafetově. A to bylo z normálu všechno skoro všechno.

Přijela k nám totiž záchranka. Tábor byl rozdělen na tři části a každá nejprve absolvovala trošku teorie první pomoci, ale především jsme si hned vše vyzkoušeli. A ve druhé části Kika měla otevřenou zlomeninu holenní kosti a dokonce ji z ní stříkala krev. Na první pohled skutečné zranění, naštěstí už na ten druhý, kdy se Kika smála, bylo jasné, že je to jen velmi dobře maskovaná rána.

Sotva jsme skončili před svačinou, už se v jídelně chystalo vystoupení věhlasného kouzelníka Šmeliho, který z ničeho vytahoval hrdličky, králíka a z bezedné krabice několik budíků, šátků a spoustu dalších věcí, které tam rozhodně vidět nebyly. Drobná kouzla s kartami, šátky míčky. Rozhodně to stálo za to.

Po večeři ještě zbyl čas na hledání hada a probíhání do tábora pod palbou papkoulí.

Večer jsme obdrželi papír a barvičky jen ty, které byly na ostrově, co jsme předcházející den získali. A měli jsme namalovat krajinu, kterou asi Vláďa a Vincek uviděli, když poprvé náhledy do Země nikoho.

 

Speciální poděkování patří Městu Bučovice, které nám přispělo částkou 15.000Kč na zdravotníky. Děkujeme.

Den šestý – 5. července

Ráno, výšlap na Horu sv. Klimenta. Na cestě „tam nahoru“ jsme se museli schovávat, abychom nebyli odhaleni probíhajícími zvědy.

Po obědě jsme si zahráli běhací Člověče, nezlob se! a několik štafet s balónky plné vodou a hru s krásným názvem – Namoč se co nejvíc. Nic těžkého. 6 stanovišť, na každém kostka a hrníček. Hodím liché, musím se polít a běžet dál. Hodím sudou? Jen běžím dál. A tohle celé štafetově. Naši vedoucí to ovšem měli trošku složitější. Kdykoliv hodili lichou, tak se polili a museli se o jedno vrátit. Jo, nasmáli jsme se.

Po sváči jsme běhali po lese, hledali jednoduché obrázky a snažili se vybraným umělcům z družstva popsat co jsme viděli a oni to museli namalovat.

Po véči pak nastal boj o nadvládu na jednotlivými ostrovy, kterou jsme získali větším množstvím našich papkoulí trefených do ostrovu. Některé ostrovy byly pojmenovány podle barev a co to znamenalo, jsme se dozvěděli až následující den.

Den pátý – 4. července

Den plný rolí.

Role novináře:

Úkol dne: Všichni by rádi věděli, co se ve vašem oddíle děje. Vytvořte proto nástěnku a během tábora ji aktualizujte. V každé volné chvilce jsme tedy přemýšleli, vymýšleli, tvořili a upravovali.

Role ztroskotance:

Dopoledne jsme ztroskotali na pustém ostrově a bojovali v nepříznivém počasí o holý život. Jedna bouře střídala druhou, tak stále budovat chýši, která nás ochrání. Do toho zajišťovat oběd pro přeživší a v poslední řadě získávat speciální předměty ve vraku lodi, které nakonec určili konečné pořadí.

Role doktora:

Jako lékaři, jsme se snažili zachránit své pacienty, kteří nutně potřebovali transfuzi. Naši snahu však hatili velmi agresivní viry, kteří naši krev infikovali a my ji tak museli znovu získat.

Role archeologa záchranáře:

Našlo se poslední vejce velmi vzácného exempláře vyhynulého tvora a my jej museli získat z velmi nebezpečného místa, které pohltilo vše co tam přišlo.

Role pohádkáře, malíře či herce:

Namalovat či předvést jednu pohádku není tak snadné jako na ně koukat. I přesto jsme se nasmáli při našich výtvorech a divadelních etudách.

Den čtvrtý – 3. července

Den ve znamení souboje pexes vs. bomb. Hrálo se na tři kola.

Kolo I.:     Ponožkové pexeso vyzvalo na souboj bombu v táboře.

Kolo II.:    Běhací pexeso proti Zakódované bombě, kdy jsme museli najít na deseti stanovištích jednotlivé číslice. Občas stačilo místo jen najít, ale většinou jsme museli splnit i jednoduchý úkol.

Kolo III.:  Pexeso v lese s pexesožrouty vs. Pyrotechnik s přenesením nebezpečné výbušniny, která se při neopatrném pohybu aktivovala.

Skóre 3:3. Neprodlužovalo se. Jen Anglie vyhrála na penalty